Daňový poradce, senátor a zakladatel jedné z největších daňových kanceláří na Moravě. Tomáš Goláň patří mezi nejvýraznější osobnosti české daňové scény. V rozhovoru otevřeně mluví o největších problémech českého daňového systému, přibližuje také zákulisí soudních sporů s finanční správou. A zmíní také slepice…

Říkáte, že vás práce ani po třiatřiceti letech nepřestává bavit. Daňová problematika na první dobrou ale nezní úplně atraktivně…

Dříve mě hodně bavil boj s nespravedlností. To bylo období zhruba do roku 2021, kdy jsme vedli spoustu sporů s finanční správou. Člověka to naplňovalo, protože jsme bojovali proti věcem, které nebyly správné.

Dnes je situace jiná?

Už nebojujeme se špatností, ale spíše s nepochopením zákonů, s jejich chybným výkladem nebo s neznalostí. A právě to mě baví možná ještě víc. Vysvětlovat finančním úřadům i soudům, jak má být zákon správně vykládán, chránit klienty a pomáhat jim domoci se spravedlivého výsledku. Když děláte práci, o které jste přesvědčený, že má smysl, tak vás jednoduše naplňuje.

Jenže výsledky své práce často vidíte až za několik let.

To je pravda. Některé soudní spory trvají dva, tři nebo čtyři roky. Ze začátku kariéry mi to vadilo. Dnes už ne. Ve chvíli, kdy máte rozpracovaných desítky případů, tak končí průběžně. Takže vlastně pořád člověk vidí, že jeho práce opravdu přináší ovoce. 

Co dnes klienty trápí nejvíc?

Jednoznačně nové Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. To je obrovská administrativní změna. Zaměstnavatelé musí od zaměstnanců získávat velké množství údajů, formulář je složitý a samotný systém zatím vykazuje řadu chyb. My máme přímou linku na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Kdykoliv narazíme na problém nebo chybu v systému, okamžitě ji hlásíme. Nejen kvůli našim klientům, ale kvůli všem. Z těchto dat se budou v budoucnu generovat například evidenční listy důchodového pojištění. 

Kdybyste měl možnost okamžitou jednu věc v daňovém systému zrušit, co byste vybral? 

Bez váhání bych zrušil stravenkový paušál. Je to podle mě typické populistické opatření. Nikdo neví, jestli dotyčný utratí peníze opravdu za jídlo nebo za cigarety, alkohol nebo cokoliv jiného. Zaměstnavatel z této částky neplatí odvody, zaměstnanec neplatí daň a výsledek je výhodný pro obě strany, aniž by to mělo cokoliv společného se stravováním. 

A kdybyste naopak mohl něco nového zavést?

Maximálně bych podpořil zaměstnanecké benefity určené na preventivní zdravotní péči. Jestli zaměstnavatel chce svým lidem zaplatit kvalitní preventivní vyšetření nebo zdravotní péči související s jejich profesí, neměl by být omezen žádným finančním stropem. Česká republika prevenci podceňuje. Přitom právě prevence dokáže výrazně snížit náklady na následnou léčbu. Ve vlastní firmě to vidíme velmi dobře. Zaměstnancům nabízíme masáže přímo na pracovišti. Sedí celý den u počítače a je vidět, že jim to skutečně pomáhá. 

Existují nějaké mýty v oblasti daní?

Ano. Třeba představa, že když si firma zřídí sídlo v Praze, vyhne se daňovým kontrolám. To už dnes vůbec neplatí. Máme za sebou stovky kontrol a běžně se stává, že firmu se sídlem v Praze kontroluje finanční úřad třeba z Pardubic nebo ze Svitav. Místní příslušnost už dnes nehraje takovou roli jako dřív. Pokud si někdo myslí, že změnou sídla unikne kontrole, je to naprostý omyl.

Jsou nějaké daňové výhody nebo možnosti, které lidé zbytečně nevyužívají?

Nemyslím si. Naopak mám pocit, že Češi jsou v tomhle velmi dobře informovaní.  My Češi jsme národ, který je ochotný investovat spoustu času i peněz jen proto, aby vůči státu ušetřil pár stovek.

Kdy má podle vás smysl obrátit se na daňového poradce?

Ve chvíli, kdy si člověk neví rady. To je vlastně celá odpověď. Před chvílí mi volal podnikatel, který dostal výzvu od finančního úřadu. Nevěděl si s ní rady, jeho účetní také ne, a proto hledal pomoc u nás. To jsou přesně situace, kdy už má smysl obrátit se na někoho, kdo se podobnými případy zabývá dlouhodobě. 

Pomáháte i lidem, kteří vůbec nepodnikají?

Ano. Nedávno jsme řešili případ babičky z Uherského Hradiště, která vychovávala vnoučata a uplatňovala si slevu na děti. Později se ukázalo, že stejnou slevu uplatňovala i jejich matka. Finanční úřad samozřejmě zahájil řízení, protože stejnou daňovou slevu nelze uplatnit dvakrát. Pomáhali jsme jí v rámci naší bezplatné právní poradny.

Je podle vás podnikání dnes složitější než před deseti lety?

Z pohledu administrativy jednoznačně ano. Podnikatelé musí plnit mnohem více evidenčních povinností než dříve. 

Jak se díváte na elektronickou evidenci tržeb?

Pokud bude nastavena správně, může být přínosná. Nemyslím si, že přinese zázračné miliardy navíc do státního rozpočtu. Taková očekávání nikdy nebyla realistická. Může ale významně narovnat podnikatelské prostředí. Důležité je, aby nesloužila jako nástroj šikany podnikatelů. Právě to byl problém původního systému. Finanční správa tehdy často místo skutečných daňových úniků řešila banality – například účtenku vydanou o několik sekund později. Takových případů jsme zastupovali opravdu hodně a řadu z nich jsme úspěšně obhájili u soudu.

Jak často se stane, že se s klientem dostanete až k soudu?

Poměrně často. Řekl bych, že zhruba polovina daňových kontrol, které řešíme, nakonec skončí soudním sporem. Máme dlouhodobě velmi vysokou úspěšnost. Za těch třiatřicet let jsme vedli stovky sporů a podařilo se nám dosáhnout řady důležitých rozhodnutí. 

Změnil se podle vás přístup finanční správy?

Dnes už nezažíváme tak agresivní kontroly jako před rokem 2021. Nejsou zneužívány zajišťovací příkazy a celkový přístup finanční správy je podstatně věcnější. Výsledkem tehdejšího přístupu  bylo obrovské množství soudních sporů, které finanční správa nakonec prohrávala. Dnes je podle mého názoru situace výrazně lepší.

Často mluvíte o nutnosti a přínosu zaměstnaneckých benefitů.

Ano. To považuji za jednu z pozitivních změn posledních let. Na druhou stranu musím říct, že jinak příliš mnoho pozitivních změn nevidím. Podnikatelům se spíše přidávají nové povinnosti, než aby se jim ulevovalo.

Vaše daňová kancelář je ve srovnání s ostatními rozhodně v jedné věci unikátní a výjimečná. Na zahradě u sídla firmy chováte slepice…

Ano, je to tak. Možná bychom mohli pozemek zpeněžit, ale slepice si tu necháme. Patří tady. A domácí vajíčka jsou skvělé. Je to taková drobnost, ale krásně zapadá do prostředí, které jsme vytvořili. A máme radost, když to lidé, kteří k nám přijdou, vnímají pozitivně a s úsměvem.

Vedete jednu z největších daňových kanceláří na Moravě a současně působíte jako senátor. Stíháte?

Je to hlavně o lidech. Mám kolem sebe velmi silný tým jak v kanceláři, tak v Senátu. Naučil jsem se jednu důležitou věc – musíte umět práci rozdělit. Lidé připraví podklady, zpracují všechno potřebné a já potom rozhodnu. To konečné rozhodnutí je ale vždycky moje. Ať už jde o kancelář, nebo o práci v Senátu.

To znamená, že všechny důležité dokumenty stále čtete osobně?

Samozřejmě. Každou důležitou věc si přečtu a zkontroluji. Když je potřeba něco změnit, změním to. Kdysi jsem zkoušel přenést větší odpovědnost na další lidi. Neosvědčilo se to. Dnes už vím, že zaměstnanci i klienti chtějí vědět, kdo za konečné rozhodnutí skutečně odpovídá. A já jsem si uvědomil, že je to vlastně správně. Tu odpovědnost nemohu přenést na nikoho jiného.

Umíte absolutně vypnout? 

O víkendech běžně nereaguji na pracovní e-maily ani zprávy. Kolegové už vědí, že když opravdu něco hoří, zavolají mi. To se ale stává jen výjimečně. Naopak občas se stane, že mě o víkendu napadne nějaké řešení a zavolám já jim.

Co dovolená? Vyrazíte někam?

Na Zakynthos. Před časem jsme byli na Kefalonii a z ní jsme na Zakynthos koukali přes moře. Řekli jsme si, že se musíme podívat i z druhé strany. Jónské moře mě úplně nadchlo. Cestujeme sami, bez cestovních kanceláří. Všechno si organizujeme sami už léta, letenky, ubytování i celý program.

Na co jste v poslední době nejvíc pyšný z pohledu vaší kanceláře?

V loňském roce jsme byli jako jediná daňová kancelář z Moravy nominováni mezi nejlepší české daňové kanceláře v soutěži pořádané společností Wolters Kluwer. Neumístili jsme se sice mezi prvními třemi, protože tam soutěžily opravdu obrovské pražské i mezinárodní kanceláře, ale samotná nominace pro nás byla obrovským oceněním. A hlavně jsme byli jediní z Moravy. Toho si opravdu vážím.

Dá se říct, že dnes patříte mezi největší daňové kanceláře na Moravě?

Myslím si, že ano. V rámci Zlínského kraje jsme největší určitě. Na Moravě pravděpodobně také, alespoň mezi českými kancelářemi. V celorepublikovém měřítku už samozřejmě působí velké mezinárodní společnosti a tam se to srovnává obtížně.

Ve veřejném prostoru dnes často vidíme, že spolu lidé s odlišnými názory neumí mluvit. Jak to vnímáte vy? 

V odborných věcech jsem schopný spolupracovat. Spousta důležitých věcí se rodí právě díky tomu, že si profesionálové sednou ke stolu a hledají společné řešení. Já to umím. 

Když se ohlédnete za třiatřiceti lety v oboru, co vás na té práci drží dodnes?

Pořád ten stejný pocit. Chráníte klienty, hledáte správné řešení a když se nakonec podaří uspět, víte, že to mělo smysl. A právě proto mě tahle práce pořád baví.

Tomáš Goláň

• Narodil se 1. prosince 1968 ve Vsetíně, vyrůstal ve Lhotě u Vsetína.

• Absolvent Provozně ekonomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes Mendelova univerzita), obor mechanizace zemědělství se zaměřením na zahraniční obchod. Studium dokončil v roce 1992.

• Patří k zakladatelům profese daňového poradce v České republice. Od roku 1993 působí jako daňový poradce. 

• V roce 2006 založil společnost TOMÁŠ GOLÁŇ, daňová kancelář s. r. o., která se specializuje na daňové právo, daňový proces a zastupování klientů ve sporech s finanční správou. 

• V roce 2019 získal ocenění Daňová osobnost roku. Od roku 2018 je senátorem za volební obvod Zlín, od roku 2020 předsedá Ústavně-právnímu výboru Senátu.

• Je ženatý, s manželkou Janou vychovali tři syny. 

• Mezi jeho záliby patří cestování, práce na zahradě, rodina.